FF-Asistentka

11. října 2010 v 20:26 | Byachiru |  SasuSaku - povídky
Název : Asistentka
Autor : Byachiru
Žánr : ehhh ... hovadina ? xD ale teď vážně , absolutně nic mě nenapadá .
Omezení : 15+ minimálně
Anotace : Je to takový spontanní nápad , naprostá hovadina , trocha násilí , trocha ironie a td ...

Tmavou chodbou se se ozývají tiché kroky tří osob . Já jdu jako poslední se sklopenou hlavou. Na konci chodby již zřetelně vidím velkou halu osvětlenou pouze několika svícemi . Na jednom z výstupků ze zdi někdo sedí . Není mu vidět do obličeje neboť je ve stínu ale podle siluety hlavy není pochyb, je to on . Najednou promluví ledovým hlasem : "Jdete pozdě ." Pak se podívá na mě a dodává : "Co tu dělá tahle?"
"Odpusť zdrželi jsme se ." Mluví klidným hlasem Orochimaru . Nastává několik sekund napjatého ticha.
"Stále jsi mi neodpověděl na otázku." Připomíná se naštvaným ale pořád stejně ledovým hlasem Sasuke.
"Máš snad něco proti tomu , že jsem uznal za vhodné přivést Kabutovi asistentku?" Zeptal se Orochimaru podrážděným hlasem.
"Asistentku?" Měřil si mě nedůvěřivým pohledem . Nic jsem neříkala , jen se koukala někam do prázdna a dělala , že mě dění kolem nezajímá.
"Přesně tak . Jsou to už téměř tři roky cos odešel z Konohy , za tu dobu se tvá někdejší kamarádka dostala k lékařské elitě vesnice." Pronesl Orochimaru a zašklebil se jako když se chlubil úlovkem . Sasuke se otočil na mě a posměšně se zeptal :" To mě ani nepozdravíš ?"
"Proč bych měla ?" Oplatila jsem otázku apatickým tonem se stále nepřítomným výrazem.
"Pokud si dobře vzpomínám byla jsi do mě zamilovaná nebo se snad pletu ?" Znovu měl v hlase čistý posměch . Asi se mě snaží vyprovokovat ale to klepe na špatné dveře.
"Klíčové slovo ve tvé otázce je BYLA." Odpovídám znovu bez projevování jakéhokoli zájmu . Neobtěžuju se na něj ani koukat když s ním mluvím . Začíná být vidět , že ho to štve.
"Děláš chybu když jsi nezdvořilá k nadřízeným . Odteď mě budeš vždy oslovovat -sama a nikdy nebudeš zapomínat na projevy úcty . Je ti to jasné ?"
"Trhni si !" Konečně jsem se na něj otočila ale odpověď přitom pronesla hlasem dráždivě apatickým . Očima se mu mihl hněv a za ním následoval i scharingan . V rukou se mu okamžitě objevila katana . "Nikdo si na mě nebude takhle dovolovat ! "
"A co mi uděláš ? Rozsekáš na sushi ? Tak do toho, je mi to jedno." Odpovídala jsem drze ale znova s naprostou apatií v hlase . Sasuke zase začal něco křičet ale já ho nevnímala . V téhle chvíli jsem byla myšlenkama úplně jinde . Zhruba o hodinu zpět kdy končil boj . Mezitím musel Orochimaru Sasukeho zastavit jinak by mě asi vážně rozsekal . Pak se do rozhovoru vložil Kabuto ." Nech běsnění , snad tě nějaká malá holka nerozhodí . Raději si poslechni jak Orochimaru-sama rozprášil toho liščího hlupáka , nějakého bledého blbce a jejich kapitána." Hrklo ve mě . Před očima se mi znovu objevil obraz všech ostatních členů týmu jak leží na zemi v bezvědomí s nespočtem zranění .
"Kabuto , nevychloubej se příliš . Kvůli té jak říkáš malé holce máš vykloubené rameno a několik kostí roztříštěných . Navíc jakožto svou podřízenou bys ji měl spíš podporovat." Napomenul ho Orochimaru až se Sasuke konečně jakž takž uklidnil . Znovu si mě změřil zkoumavým pohledem a nemohl si nevšimnout , že všichni zde přítomní jsou řádně omlácení po těžkém boji .
"Omlouvám se Orochimaru-sama." Ozval se Kabuto a pokynul mi na znamení , že mám jít s za ním . Provedl mě sídlem . Jediné co sem si zapamatovala byla místnost určená pro mě , laboratoř , kuchyně a vězení ve sklepě . V průběhu prohlídky mi řekl , že odteď bude jídlo moje starost, kterou mi s radostí přenechává(taky byste byli nadšení ,že?) . Dále mu budu pomáhat uklízet v laboratoři popřípadě při experimentech . Konkrétněji , vracet "pokusná morčata" do stavu použitelného pro další pokusy bude na mě . Ale znova mi to bylo jedno . Jediné co jsem chtěla bylo dostat se odsud ven a pomoct svému týmu , který nejspíš stále leží na zemi a nemůže se hnout .
Jelikož se blížil večer nastoupila jsem do kuchyně ihned . Bylo mi nakázáno vařit na deset osob normální jídlo a rýži pro vězně ve sklepě . Připravila jsem co jsem našla . Popravdě řečeno moc toho tu neměli . Nakonec jsem uvařila nějakou rybu , zeleninu a pro případ , že byl někdo obzvláště hladový , rýži . Nejdříve se vařilo ale pro vězně , kterým jsem musela papání taky odnést . Koukali na mě jak na zjeva a něco za mnou dokonce volali ale já je nevnímala . Uvařila jsem jen na devět osob s odvoláním na to , že nemám hlad a večeře se tedy účastnit nebudu . Odnesla jsem všechno na stůl . Orochimaru a Kabuto mě ignorovali zatímco Sasuke a dalších 6 ninjů na mě koukali těžko určitelným pohledem . Hned na to jsem odcestovala do svého pokoje a chystala se k spánku . Už jsem ležela na posteli a pomalu usínala , když jsem si všimla , že se na stropě mihl jakýsi stín . Nevěnovala jsem tomu pozornost . Náhle jsem ucítila něčí ruku na svých ústech av další vteřině si uvědomila , že mám za zády spoutané ruce . Ucítila jsem známou vůni ... Sasuke ...
Zašeptal mi do ucha :" Jsem zvyklý na to , že když něco chci tak to dostanu a ty nebudeš vyjímkou . " Pak dodal s lehce výsměšným podtónem : "A taky mi dlužíš nějaké to odškodnění za dnešní chování ." Zmocnila se mě úzkost a začala jsem sebou zoufale cukat . Znovu se ozval jeho šepot : " Drahá Sakuro , nemá smysl klást odpor ... Jak chceš ale o to víc tě to bude bolet ... "
Když konečně odešel po tvářích mi začaly téct slzy . Cítila jsem se příšerně . Po několika minutách mě ale přemohla únava .
Vstala jsem kolem desáté ráno a přes den vykonávala všechny mě zaúkolované práce ale stejně jako včera , bez sebemenšího zájmu o okolní dění .Takto čas ubíhal asi týden . Každou noc se v mém pokoji stavil Sasuke a pokaždé si našel "odůvodnění " pro to co se chystá udělat . Po několika dnech jsem i přestala plakat po jeho odchodu . Už mi to bylo lhostejné . Ani trochu mě nezajímalo co se dělo .
Jednou si mě po večeři zavolal k sobě Orochimaru . Ve chvíli , kdy se za mnou zavřely dveře jeho pokoje se po mě začal sápat . Trpce jsem se usmála a s ironiíí v hlase konstatovala : "A pak , že mám bejt Kabutova asistentka." ...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Freya Freya | 10. srpna 2011 v 21:50 | Reagovat

Super povídka. Dost mě potěšilo, že se z toho nakonec nestala ta rádoby sladká telenovela. Naopak z toho sršel sarkazmus a ironie a to je to, co jsem potřebovala ... ;-) Jen tak dál :D

2 Khaculinka Khaculinka | 28. prosince 2011 v 16:05 | Reagovat

To bylo boží... Konečně něco kde se pomalu nesesouvám protože to je pořád samý " miluju tě" atd. :D Hodně si mě potěšila

3 Cherry Cherry | Web | 5. prosince 2012 v 18:16 | Reagovat

Super!je tu i další díl?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama